Význam slova finanční gramotnost v sobě ukrývá porozumění světu financí a správnému nakládání s nimi, což se odvíjí od nejrůznějších životní situací. Nauka, která je vlastní každému nebo alespoň většině dospělých lidí, jež dokáží hospodařit se svými penězi.
Něco podobného byste měli vyžadovat také po svých dětech. Čím dříve začnete, tím lepší průpravu jim můžete dát do let budoucích. Optimálním věkem je zhruba šest let dítěte, kdy se učí počítat a pozvolna si začne uvědomovat hodnotu peněz.
Začněte nejprve u sebe
Ne nadarmo se říká, že děti jsou věrnou kopií vlastních rodičů. Pakliže máte v souvislosti s financemi nějaké zlozvyky, obvykle se jim vaše malé ratolesti jenom stěží vyhnou. Týká se to vašeho pravidelného utrácení a zároveň i šetření. To všechno mohou děti vypozorovat a podle takových pravidel se i řídit.
Jestliže tedy chcete učit někoho finanční gramotnosti, měli byste se v prvopočátku všeho zamyslet nejprve nad sebou.
Nezakazujte, pouze se odkazujte na praktické modelové situace
Nastoupí-li vaše dítko do školy, pak je pravděpodobně ten nejvyšší čas, přistoupit k nauce „hospodaření s penězi“. Je to poměrně logické, protože dítěti vlastně začnete dávat jeho první kapesné. S přihlédnutím k věku by to měla být korunová položka, například 20 Kč až 50 Kč na týden.
Rozhodně se nesnažte dítě vychovávat tím, že mu budete zakazovat, co si může a nemůže koupit. Ano, dejte mu příslušná doporučení a zbytek nechte na něm, potažmo na praxi.
Pokud danou částku utratí za dva dny a ještě za sladkosti, jednoduše mu sdělte, že další peníze dostane opět až příští týden. Tímto krokem v dětech začnete pěstovat uvědomění si, že pokud chtějí mít peníze ještě na konci týdne, nesmí je utratit na samotném začátku.
I peněžní odměna přispívá k lepší finanční gramotnosti
Postupem času se dítě přesune do věku, kdy má větší kapesné a začne uvažovat o tom, že si chce šetřit na dražší věci. To mu můžete umožnit skrze úspory z pravidelného kapesného, ale také prostřednictvím vyšších finančních odměn.
Ty by však neměly být spojeny s běžnými úkony, jakými jsou dobré známky ve škole nebo povinné domácí práce a vynikající chování. To jsou totiž naprosté samozřejmosti.
Dítě odměňujte za něco výjimečného, jako jsou lepší sportovní výkonu, účast na divadelním či hudebním představení a v podobných situacích.
Pozor, nejste žádná banka!
Ve všech zmíněných ohledech myslete na to, že děti nesmí nabýt dojmu, že jste pro ně klasickou bankou a stačí jim, když požádají o peníze a dostanou je, popřípadě udělají něco výjimečného za odměnu. Tuto pomyslnou hranici ale musí najít každý rodič individuálně.